Citační databáze (citační rejstříky) jsou odborné bibliometrické a scientometrické nástroje, které sledují citační ohlasy na publikované odborné texty. Citační databáze obsahují především bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů z celého světa a i plné texty, pokud jsou zdrojová periodika předplacena u vydavatele nebo dostupné v rámci Google Scholar nebo Open Access.
Prostřednictvím těchto databází lze dílčím způsobem hodnotit dosažené vědecké výsledky v ČR. Nejdůležitější jsou databáze Web of Science a Scopus.
WEB OF SCIENCE
Web of Science je platforma pro přístup k stejnojmenné světově proslulé citační databázi. Její základ tvoří multioborová Core Collection obsahující citační rejstříky:
Journal Citation Indexes
Science Citation Index Expanded (1945-současnost)
Social Sciences Citation Index (1977-současnost)
Arts & Humanities Citation Index (1977-současnost)
Emerging Sources Citation Index (2005-současnost)
Conference Proceedings
Conference Proceedings Citation Index – Science (1990-současnost)
Conference Proceedings Citation Index – Social Sciences & Humanities (1990-současnost)
Book Citation Index
Book Citation Index – Science (2005-současnost)
Book Citation Index – Social Sciences & Humanities (2005-současnost)
Chemical Indexes
Current Chemical Reactions (1985-současnost)
Index Chemicus (1993-současnost)
Web of Science zároveň umožňuje přístup do databáze Journal Citation Reports, jež jako jediná na světě obsahuje Impakt Faktor.
Journal Citation Reports je unikátní citační databáze impaktovaných časopisů indexovaných ve Web of Science. Obsahuje statistické údaje a kvantitativní nástroje pro vzájemné porovnávání vědeckých a odborných časopisů. Používá tzv. impact factor, který lze využít pro odhad prestiže vědeckých časopisů.
SCOPUS
Scopus je prestižní citační databáze zajišťující přístup k bibliografickým informacím včetně abstraktů a citačních ohlasů prací z mnoha světových vědeckých časopisů a konferencí z nejrůznějších oborů.
Identifikátor autora propojuje dílo autora s profilem autora. To je užitečné v případě, že se jméno autora změní, použijí varianty jména nebo má více autorů stejné jméno (např. Jan Novák). I když autor změní oblast výzkumu nebo instituci, díla zůstanou s danou osobou spojena.
ORCID ID
ORCID (Open Research and Contributor ID) pomáhá se správou příjemců grantů a oponentů tím, že nabízí registr jedinečných trvalých identifikátorů jednotlivých autorů, budovaný jako otevřený, neziskový a komunitou řízený systém.
Registr ORCID je zdarma a poskytuje jednotlivcům možnost získání ORCID ID, správu svého profilu a vyhledávání ostatních vědců.
ORCID může zlepšit:
proces podávání žádosti o grant
řízení a vykazování projektu včetně sledování návratnosti investic
správnost záznamů
výměnu dat a dodržování povinného zveřejnění výsledků výzkumu a článků
řízení informací o výzkumných aktivitách příjemců
spolupráci s dalšími systémy pro řízení výzkumu
Pro fyzické osoby je přístup do registru bezplatný. Registrovaný uživatel získá jedinečný ORCID identifikátor. Jedná se o 16-místný kód, například ve tvaru 0000-0002-2598-3635.
Organizace si mohou vytvořit členství, profil, pod kterým se spojí záznamy jednotlivých ORCID identifikátorů příslušných registrovaných uživatelů. Mohou dále aktualizovat ORCID záznamy, získávat aktualizace od ORCID a také registrovat své zaměstnance, studenty a zajistit jim tím vytvoření ORCID identifikátoru.
ORCID záznamy neobsahují citlivá data. Jejich strukturu tvoří: jméno, e-mail, název organizace, popis výzkumné činnosti.
ResearcherID je nástroj pro jednoznačnou identifikaci autorů a správu jejich publikací v databázi Web of Science.
Identifikátor ResearcherID lze využít pro vyhledávání autora ve Web of Science, obdobně jako ORCID ID. Vytvoření identifikátoru a registraci na platformě provádí samotný vědec, vytvoření je zdarma.
Profil ResearcherID je možné propojit s profilem ORCID. Nejprve je nutné se přihlásit do účtu v ORCID a propojit ho s WoS ResearchID profilem. Oba profily se automaticky synchronizují, pouze je nutné udělit povolení.
Scopus Author Identifier je přidělován při zpracování záznamů publikací do databáze Scopus s cílem seskupit do jednoho autorského profilu všechny práce daného autora bez ohledu na varianty jména uváděné v publikacích.
Na rozdíl od ostatních identifikátorů si Scopus Author ID nezakládá sám autor, nýbrž zdrojová databáze Scopus. Autoři si mohou Scopus Author ID pouze spárovat s identifikátorem ORCID, případně žádat o opravy v rámci Scopus Author ID (typickou chybou je například založení duplicitních profilů jedinému autorovi ze strany Scopusu).
Bibliometrie je vědní disciplína zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace. Mezi základní bibliometrické metody patří publikační a citační analýzy. Ty umožňují měření a zkoumání různých prvků a aspektů vědecké produkce a tím i obecné zkoumání a vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Bibliometrie se nejvíce uplatňuje při hodnocení vědecké činnosti. K tomu slouží různé bibliometrické a scientometrické indikátory (například Impact Factor, H-index apod.). Mezi databáze, které sledují citace v širším měřítku, patří Web of Science, Scopus a Google Scholar.
Níže jsou popsány vybrané ukazatele, se kterými se můžete nejčastěji setkat:
Article Influence Score (AIS)
AIS je obdobou Impact Factoru, ale nezapočítává autocitace a zohledňuje prestiž zdrojových časopisů. Citace z prestižnějších časopisů mají větší váhu. AIS je odolnější vůči neférovým praktikám (např. „citační bratrstva“). Mezi AIS a IF existuje pozitivní korelace.
Kvartil a AIS
Kvartil podle AIS umožňuje srovnání časopisů v kontextu dané metriky v rámci dané oborové kategorie. Hodnotu kvartilu podle AIS daného časopisu nalezneme v databázi Journal Citations Reports. Množinu časopisů lze rozdělit do 4 kvartilů (Q1, Q2, Q3 a Q4). Prvních 25 % nejprestižnějších časopisů se nacházejí v prvním kvartilu (Q1).
CiteScore
CiteScore měří citační dopad zdrojů v databázi (například časopisů) v databázi Scopus. Výpočet CiteScore je založen na počtu citací dokumentů (článků, recenzí, konferenčních příspěvků, kapitol v knihách a datových článků) v daném časopise za čtyři roky, dělené počtem stejných typů dokumentů indexovaných ve Scopusu a publikovaných v těchto čtyřech letech. Více informací zde
Eigenfactor Score
Eigenfactor Score hodnotí vliv vědeckých publikací a na jejich základě vztahy mezi obory. Ukazuje celkovou citovanost článků publikovaných v posledních 5 letech v aktuálním roce. 1000 nejprestižnějších časopisů má hodnotu nad 0,01. Součet všech hodnot Eigenfactoru je roven 100. Zohledňuje nejen počet citací, ale i jejich zdroj – citace z prestižnějších časopisů mají větší váhu. Autocitace nejsou zahrnuty. Hodnotu Eigenfactor Score pro konkrétní časopis lze nalézt v databázi Journal Citation Reports. Více informací zde
H-index (Hirschův index)
H-index je metrika, která kombinuje počet publikací a jejich citovanost. Hodnota h udává počet článků, které mají h a více citací. Základním předpokladem úplného a kvalitního vypracování podkladů pro stanovení h-indexu je důležitá pečlivě vedená osobní bibliografie včetně citačních ohlasů.
Výpočet
Seřadí se publikace sestupně podle počtu citací. H-index je nejvyšší číslo h, pro které platí, že h publikací má alespoň h citací.
Příklad
článek: 10 citací
článek: 5 citací
článek: 3 citace
→ H-index = 3, protože tři články byly citovány alespoň třikrát.
Vlastnosti h-indexu
Nezohledňuje autocitace.
Liší se napříč různými databázemi
Není vhodný pro mezioborové srovnání.
Pro ověření své publikační činnosti a citovanosti použijte citační rejstříky Web of Science nebo Scopus.
Impact factor (IF)
Impact Factor (impakt faktor, faktor dopadu časopisu, Journal Impact Factor, JIF) je scientometrický ukazatel vlivu časopisu, který vyjadřuje míru citovanosti článků publikovaných v daném časopise v předchozích dvou letech. Je vypočítáván pouze pro časopisy zařazené do Journal Citation Reports (JCR). Výpočet probíhá na základě dat z databáze Web of Science.
Výpočet
Počet obdržených citací v daném roce ÷ Počet článků za předchozí 2 roky
Příklad
Pro časopis Nature Reviews Microbiology (ISSN 1740-1526) je hodnota JIF pro rok 2024 rovna 103,3. Viz profil časopisu v JCR.
Scimago Journal Rank (SJR)
Metrika Scimago Journal Rank zohledňuje prestiž časopisů, ze kterého citace pochází. SJR přiřazuje relativní skóre všem zdrojům v citační síti. Jeho metodologie je inspirována algoritmem Google PageRank, v tom smyslu, že ne všechny citace jsou si rovny. Citace z prestižnějších, více citovaných, časopisů má vyšší váhu než citace z méně prestižního časopisu. SJR je vypočítáván z dat v databázi Scopus. Více informací zde
SNIP (Source Normalized Impact per Paper)
Metrika SNIP vyjadřuje poměr průměrného počtu citací a citačního potenciálu oboru. Hodnotu SNIP daného časopisu lze zjistit v databázi Scopus v seznamu výsledků nebo v plném záznamu článku. Více informací zde
Alternativní metriky (Altmetriky)
Altmetriky zahrnují širší spektrum indikátorů než tradiční metriky. Sledují například:
Metodika je postavena na několika pilířích hodnocení. Pro vykazování výsledků vědecké práce jsou klíčové pilíře 1 a 2.
Výstupy vědy a výzkumu
Výstupy vědy a výzkumu jsou hodnoceny ve dvou skupinách výsledků, tzv. bibliometrizovatelných a nebibliometrizovatelných.
Bibliometrizovatelné výsledky
Publikované výsledky, které podléhají hodnocení pomocí bibliometrické analýzy. Hodnoceny jsou články v časopisech a konferenční publikace zahrnuté v databázích Web of Science (resp. Journal Citation Reports ) a Scopus s indikátory Article Influence Score (databáze Web of Science) a Scimago Journal Rank (databáze Scopus).
Nebibliometrizovatelné výsledky
Ostatní druhy výsledků se hodnotí v recenzním řízení jako tzv. nebibliometrizovatelné.
K hodnocení se vybírá 10 % výsledků z každé instituce. Patří sem:
Knihy, kapitoly v knihách, ostatní recenzované články
